Vanad-redoxová baterie

V nejbližší době dojde k instalaci vanad-redoxového uložiště v kombinaci s FVE na našem areálu. Vyhneme se tak překročení čtvrthodinových maxim při rozjezdu strojů a budeme schopni využít akumulovanou energii i během nepříznivých povětrnostních podmínek pro FVE. Informujte se u nás na možnost instalace a využití vanad redoxových baterií v kombinaci s OZE.

Dálkový dohled

Nově jsme se zaměřili na dálkový dohled a dálkové ovládání MVE. S tím souvisí také automatizace a zabezpečení turbíny z hlediska nouzových stavů.

Časopis Industry

 

Dozvíte se o nás také v článku časopisu INDUSTRY (str. 8-11)

 

 

 

více

Časopis Vision

 

Rozhovor se zakladatelem a ředitelem společnosti HYDROSERVIS-UNION pro s.r.o. v časopise VISION (str. 16-19)

více

Vodní kola

Vodní kola jsou nejstarší a nejjednodušší rotační vodní motory oblíbené pro jejich téměř bezúdržbový chod a nízké pořizovací náklady. Z historického hlediska jsou vodní kola nedílnou součástí původních vodních děl na našem území. Jejich síla se využívala především pro pohon mlecích zařízení, katrů a hamrů. Součástí těchto lokalit bývala často i tzv. zdrž, která zajišťovala akumulaci vody v době minimálních průtoků.

Základem konstrukce vodních kol byla dubová hřídel. Hřídel byla osazena dřevěnými nosníky šablon, které tvořily korečky nebo lopatky umístěné po obvodu kola. Podle tvaru šablon se pak v základu vodní kola dělila na korečková a lopatková.

Korečková vodní kola se používala na lokalitách s vyšším spádem (cca od 5 m), ale zato s relativně malým průtokem. Systém spočíval v tom, že byla voda vedena přes vantrok do vrchní části kola a naplňovala korečky umístěné po obvodu. Korečky byly vybaveny postranními věnci, které bránily odtékání vody z bočních částí. V důsledku silového zatížení korečků se vodní kolo vlastní vahou vody otáčelo a konalo práci. Těsně nad dolní hladinu voda z korečků zase odtékala.

Lopatková kola se používala zejména na říčních tocích s menším spádem, ale se značným průtokem. Základ konstrukce tvořila většinou již kovaná kovová hřídel. Na hřídel byly připevněny dubové nosníky osazené lopatkami požadované výšky a šíře. Nátokové kulisy sloužili a dodnes slouží k upravení nátokového profilu na lopatky vodního kola. Voda byla přiváděna přes kulisu do střední případně spodní části kola. Podle umístění nátokové kulisy se kola dodnes dělí na kola se středním a se spodním plněním. Kulisa způsobuje rovnoměrné plnění několika lopatkových sekcí zároveň, čímž vzniká otáčivý pohyb způsobený vahou vody přiváděné na lopatky. Pro tento typ vodního kola je nutné usazení do tzv. lednice, která zamezuje předčasnému vytékání vody boční částí z prostoru lopatek. Při otáčení voda z meziprostoru lopatek v určité poloze vyteče a v této části dochází k váhovému odlehčení.

Z hlediska dosažení vyšších účinností byla vodní kola postupem času nahrazena turbínami. V Současné době však zažívají vodní kola svoji renezanci a to zejména na lokalitách, kde není konstrukčně možné využít turbínu, nebo kde je kladen důraz na nižší cenu a jednoduchost. Vodní kola často získávají svou oblibu také jako dekorace v turisticky zajímavých oblastech, nebo i v místech, kde je snaha aspoň částečně podpořit energetickou soběstačnost (např. penziony, rodinné statky, atd.). Rozměr vodních kol se volí dle požadovaného finálního výkonu a dle možností dané lokality.

Výhody vodních kol:

  • Relativně nízká pořizovací cena
  • Snadná obsluha a údržba
  • Minimální nároky na čistotu vtékající vody
  • Konstrukčně jednoduché

Nevýhody vodních kol:

  • Nižší účinnost
  • Použití vhodné pro menší výkony (ideálně do 15 kW)
  • Omrzávání vodního kola v době zimního počasí
 
 
Copyright © 2018, Korbel Viktor, Hloušková Nikola
ČeskyEnglish
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím