Vanad-redoxová baterie

V nejbližší době dojde k instalaci vanad-redoxového uložiště v kombinaci s FVE na našem areálu. Vyhneme se tak překročení čtvrthodinových maxim při rozjezdu strojů a budeme schopni využít akumulovanou energii i během nepříznivých povětrnostních podmínek pro FVE. Informujte se u nás na možnost instalace a využití vanad redoxových baterií v kombinaci s OZE.

Dálkový dohled

Nově jsme se zaměřili na dálkový dohled a dálkové ovládání MVE. S tím souvisí také automatizace a zabezpečení turbíny z hlediska nouzových stavů.

Časopis Industry

 

Dozvíte se o nás také v článku časopisu INDUSTRY (str. 8-11)

 

 

 

více

Časopis Vision

 

Rozhovor se zakladatelem a ředitelem společnosti HYDROSERVIS-UNION pro s.r.o. v časopise VISION (str. 16-19)

více

Kaplanova Turbína a její základní modifikace

Kaplanova turbína je přetlaková axiální turbína s velmi dobrou možností regulace. Toho se využívá především v místech, kde není možné zajistit stálý průtok, nebo spád.

Turbínu vynalezl profesor brněnské techniky Viktor Kaplan. Od svého předchůdce, Francisovy turbíny, se liší především menším počtem lopatek, tvarem oběžného kola a především možností regulace náklonu lopatek u oběžného i rozváděcího kola.

Má vyšší účinnost než Francisova turbína, ale je výrazně složitější a dražší. Používá se pro spády od 1 do 70,5 m (což je spád na vodní elektrárně na Orlíku) a průtoky 0,15 až několik desítek m3/s. Největší hltnost na světě mají Kaplanovy turbíny na vodní elektrárně Gabčíkovo na Dunaji a to až 636 m3/s, při spádu 12,88–24,20 m. Obecně se dá říct, že se používá především na malých spádech při velkých průtocích, které nejsou konstantní. V závislosti na rozdílu hladin může být instalována, buď se svislou, nebo s vodorovnou osou otáčení.

Z historie

Kaplan jako první vzal při teoretickém návrhu turbíny v úvahu vazkost vody. V letech 1910-1912 proto navrhl na základě svých úvah nový tvar oběžného kola. První prototyp Kaplanovy turbíny byl vyroben brněnskou firmou Ignác Storek v roce 1919. Po zkouškách se ukázalo, že turbína dosahuje vynikající mechanické účinnosti až 86 %. Další prototyp byl úspěšně vyzkoušen v poděbradské elektrárně.

Později, když se Kaplanovým žákům podařilo vyřešit i problémy s kavitací, se tato turbína stala nejvýznamnějším typem turbíny užívaným ve velkých vodních elektrárnách po celém světě. Začátkem jejího úspěchu byla úspěšná montáž tehdy největší turbíny světa ve švédském Jlla Edet v roce 1925.

Kaplanovy turbíny byly velice úspěšným vývozním artiklem československého strojírenství.

ČeskyEnglish
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím